|
|
Ability to Discriminate Floral Morphotypes by Hoverflies
Matoušková, Eva ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Klečka, Jan (oponent)
Atraktivita květů pro opylovače je zprostředkována několika květními znaky. Schopnost rozlišovat květiny na základě těchto květních vlastností je velmi důležitá pro reprodukci květin a výživu a následně i reprodukci opylovačů. Na modelovém organismu Eristalis tenax jsme v laboratorních podmínkách testovali tři květní znaky - barvu, velikost a tvar a jejich kombinace na umělých květech vytištěných na 3D tiskárně. Zjistili jsme, že nejdůležitějším květním znakem byla barva následovaná velikostí a že efekt barvy byl zesílen efektem velikosti, ale pouze u preferované barvy. To naznačuje, že preference pro květinové vlastnosti jsou nějakým způsobem strukturované. Vliv symetrie jsme nenašli. Následně jsme v terénu pozorovali nenaivní pestřenky a čmeláky na jednodruhové patchi rostliny čertkusu lučního (Succisa pratensis). Zajímala nás role ostatních květních znaků v momentě, kdy se barva a velikost neliší. Nejdůležitějšími charakteristikami potom byla výška a efektivní počet kvítků v květenství. Pestřenky měly obecně delší návštěvy než čmeláci a navštěvovaly více květů. Na druhou stranu čmeláci dělali kratší a efektivnější návštěvy, což pravděpodobně souvisí s jejich eusocialitou. Klíčová slova: Syrphidae, Apidae, Eristalis tenax, Bombus spp., symetrie květu, velikost květu, barva květu, opylování
|
|
|
Původ a funkce heterostylie u krytosemenných rostlin
Nainar, Adam ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Slovák, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fenoménem heterostylie, což je zvláštní vlastnost některých zástupců krytosemenných rostlin, například prvosenek /Primula/ založená na dvou nebo třech současně se vyskytujících formách jednoho druhu a projevuje se opačným výškovým postavením prašníků a blizen, což podporuje reciproké opylování a snižuje riziko samoopylení. Úvod na začátku práce porovnává heterostylii s různými dalšími adaptacemi, kterými se krytosemenné rostliny brání samoopylení. Dále je práce rozdělena na jednotlivé tematické kapitoly, například výskyt a typy heterostylie (distylie, tristylie), jsou zde také četné zmínky o historii zkoumání tohoto jevu a o možnostech, na základě kterých se heterostylie mohla vyvinout. V práci jsou také zmíněny další dodatečnévlastnosti heterostylních rostlin, například rozdíly v pylových zrnech. Tato práce se také zabývá interakcemi heterostylních rostlin s opylovači a stručně i genetickou podstatou heterostylie, což je pro vysvětlení všech těchto vlastností velmi důležité téma. V závěru je zmíněn projekt "Honba za Petrklíčí!", který v současné době mapuje populace prvosenky jarní /Primula veris/ v přírodě řady evropských zemí a poměr výskytu jednotlivých květových morf.
|
|
|
Vliv přítomnosti a abundance parazitů (Nomada, Stylops) na populace hostitelských druhů (Hymenoptera: Andrena) na úrovni celých společenstev
Bureš, Vít ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Libra, Martin (oponent)
Včely (Anthophila) v ekosystémech působí jako významní opylovači a jejich služby jsou klíčové pro udržení biodiverzity. V posledních letech se však zaznamenává úbytek opylovačů, což vyvolává obavy o stabilitu ekosystémů. Tato práce se zaměřuje na výzkum vlivu parazitace na populace hostitelských včel rodu Andrena jako jeden z možných faktorů ovlivňujících úbytek hmyzích populací. Současně zkoumá populace parazitů rodů Stylops (řasník) a Nomada (nomáda) jako indikátory stavu populace hostitele. Včely rodu Andrena jsou hojně zastoupené v západním palearktu a jsou řasníky a nomádami běžně parazitovány. Tato práce využívá rozsáhlý dataset z převážné části Evropy, a na základě abundančních dat se zabývá vlivem abiotických a biotických faktorů na míru parazitace hostitelských včel pískorypek. Nebyl prokázán vliv abiotických faktorů, jako je nadmořská výška, typ biotopu, roční úhrn srážek a průměrná teplota, na míru parazitace hostitelských včel oběma typy parazitů. Výsledky ukazují, že v malých geografických celcích (lokalitách) jsou řasníky více parazitovány větší populace hostitelských včel pískorypek než populace menší. U nomád toto pravidlo neplatí. Zajímavým zjištěním práce je, že řasníci a nomády nekompetují o hostitele a často se vyskytují v rámci jedné hostitelské populace současně. Tato práce...
|
|
|
Vzdělávání předškolních dětí v tématu včela medonosná jako významný opylovač.
MERIKOVÁ, Jitka
Předkládaná bakalářská práce byla zaměřena na vytvoření nabídky edukačních aktivit v rámci environmentální výchovy, jejímž cílem bylo zvýšit povědomí předškolních dětí o významu včely medonosné jako našeho významného opylovače. Hlavní důraz byl kladen na hravou formu aktivit, které mají vzbudit zájem dětí o výuku v dané oblasti a pomocí prožitkových metod učení si uvědomit význam opylovačů pro naši společnost a lidstvo jako takové. V teoretické části byly vymezeny základní pedagogické pojmy a terminologie. Další část bakalářské práce byla věnována původu včely medonosné, její biologii a morfologii. Nedílnou součástí této literární části, popis principu opylování, jeho dopad na potravinovou produkci a biodiverzitu prostředí. V praktické části byly představeny aktivity zaměřené na hravou formu prožitkového učení. Prezentované aktivity byly realizovány v prostředí mateřské školy v Jižních Čechách a jsou podrobně popsány. Program byl podroben reflexi, která zhodnotila dopad vzdělávacích nabídek na děti v mateřské školce.
|
|
|
Evoluční mechanismy středoevropských zástupců rodu Dactylorhiza
Bílá, Klára ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Figura, Tomáš (oponent)
Rod Dactylorhiza (prstnatec), který zahrnuje zelené terestrické orchideje, patří mezi taxonomicky nejkomplikovanější skupiny evropské flóry. Základní druhy mezi sebou často hybridizují a existuje celá řada obtížně identifikovatelných kříženců a hybridogenních linií. Zásadními rodičovskými druhy většiny hybridů a hybridogenních taxonů jsou D. incarnata, D. maculata a D. fuchsii, které současně reprezentují odvozenější linie rodu. Sesterským rodem prstnatců je rod Gymnadenia, který sdílí s prstnatci některé společné znaky. Dactylorhiza viridis, dříve řazená do rodu Coeloglossum, představuje první oddělující se druh. Centrum diverzity se pravděpodobně nachází ve Středomoří, odkud se prstnatce po skončení doby ledové rozšířily zpět do střední Evropy. Hlavním evolučním mechanismem je polyploidizace, která spolu s hybridizací vede ke vzniku alopolyploidních linií. Unikátní znak orchidejí (včetně rodu Dactylorhiza) představuje částečná endoreduplikace, při níž dochází k somatické endopolyploidizaci pouze určité části genomu. Pro mikroevoluci prstnatců má také značný význam způsob opylování. Šálivé květy rodu Dactylorhiza opylují hlavně nezkušení čmeláci, ale lze se u nich setkat také s opylováním brouky nebo mravenci. V posledních dekádách jsou zástupci tohoto rodu ohroženi zejména úbytkem lokalit. Avšak dosud...
|
|
|
Květní biologie tropických alpínských rostlin
Holzbachová, Lucie ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Ptáček, Jan (oponent)
Tropické alpínské prostředí je charakteristické svými specifickými podmínkami, na které se tamní rostliny musely v průběhu evoluce přizpůsobit. Specifikem je zejména diurnální klima s pravidelnými nočními poklesy teplot pod bod mrazu. Zároveň však toto prostředí postrádá teplotní sezonalitu a umožňuje tak růst a kvetení v průběhu celého roku. Zatímco v temperátních oblastech je květní biologie poměrně dobře popsána, v tropické oblasti byla studována pouze ojediněle. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o květní biologii rostlin tropického alpínského pásma se zaměřením na zoogamě opylované druhy. Hlavní část práce je věnována květním znakům, a to zejména fenologii kvetení, která se v rámci jednotlivých druhů rozrůznila do období celého roku. Rostliny takto čelí kompetici zejména o opylovače, kterých s nadmořskou výškou ubývá. Přestože nebyly zmapovány všechny fenologické strategie, ukazuje se, že můžeme nalézt několik hlavních opakujících se vzorců kvetení. Tato literární rešerše upozorňuje na slepá místa ve výzkumu květní biologie tropických hor, která by mohla být základem pro budoucí studium.
|
|
|
Dynamika opylovacích sítí v čase a prostoru
Matějková, Zuzana ; Hadrava, Jiří (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na proměny opylovacích sítí odehrávající se na různých časových a prostorových škálách. Detailně rozebírá podstatu a rozsah těchto změn ve společenstvech opylovačů a rostlin a nastiňuje jejich důsledky pro tato společenstva a jejich studium. Práce ukazuje dynamiku společenstev na širokých geografických škálách, i proměny lokálních společenstev na mnohem menším prostoru. Dále práce popisuje, jak se společenstva mění v čase, začínaje proměnami v rámci dne, přes sezónní dynamiku až po dynamiku společenstvech v řádu dekád a století. Ukázalo se, že společenstva opylovačů a rostlin podléhají velmi silné časové i prostorové dynamice, která spočívá v obměně druhů a jejich interakcí, ale i ve změnách celkové diverzity těchto společenstev. Vlastnosti opylovacích sítí vázané na biodiverzitu v důsledku této vazby podléhají zmíněné dynamice v čase i prostoru, přičemž vlastnosti, které nejsou na biodiverzitě přímo závislé, zůstávají v delším časovém horizontu relativně stabilní.
|
|
|
The Competition Among Pollinators and the Impact of Managed Bees on Wild Pollinator Populations
Voldřichová, Alžběta ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Štenc, Jakub (oponent)
Opylovači jsou důležitou součástí ekosystémů. Jejich vazby na rostliny jsou nezbytné pro rozmnožení nemalého počtu druhů rostlin, a tak i k ochraně diverzity druhů. Proto je potřeba druhy opylovačů chránit. Aby však byla jejich ochrana efektivní, je potřeba rozumět vztahům mezi opylovači. Interakce mezi opylovači je však komplexní téma, které potřebuje další výzkum. Aktuální velká hrozba pro populace opylovačů je jejich komerční chov. Komerčně chované druhy, hlavně Apis mellifera a Bombus terrestris, byly díky svému pozitivnímu vlivu na úrodu a vedlejším produktům, introdukované téměř po celé planetě. Navíc v areálech jejich původního výskytu jsou chované v mnohem větších koncentracích, než by bylo možné bez zásahu člověka. Avšak vysoká koncentrace komerčních opylovačů má vliv na populace těch volně žijících. Tato práce popisuje formy kompetice mezi opylovači a zabývá se vlivem komerčně chovaných opylovačů na populace opylovačů volně žijících. KLÍČOVÁ SLOVA: Včely - Čmeláci - Pestřenky - Usurpace hnízd - Přenos patogenů - Ochrana druhů - Invazivní druhy
|
|
|
Možnosti implementace tématiky opylovačů do učiva ZŠ
MAŠKOVÁ, Anna
Diplomová práce se zabývá obsahem učiva tématiky "opylovači", především možností implementace ve výuce na základní škole. Rešeršní část se věnuje opylování, významu opylovačů, ukotvení tématiky v Rámcově vzdělávacím programu, a především analýze řad učebnic přírodovědy a přírodopisu pro základní školy z hlediska tématu opylovači. K získání potřebných dat byly v metodické části vytvořeny didaktické testy a výukový projekt pro žáky 4. a 6. ročníků základních škol. Na základě získaných poznatků byl vyřčen závěr ohledně možného zařazení tématiky do výuky na základní škole.
|
|
|
Reprodukční úspěch při opylování šálivých orchidejí
Steffelová, Michaela ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Janeček, Štěpán (oponent)
Třetina rostlin z čeledi Orchidaceae využívá šálivou strategii k oklamání opylovače. Strategií šálivých orchidejí je mnoho a každá z nich má své výhody i nevýhody. Reprodukční úspěch je veličina obvykle definovaná jako podíl počtu plodů ku počtu rostlinou vytvořených květů během dané sezóny. Je ovlivňován mnoha faktory. Tato práce je psaná formou literární rešerše a zabývá se faktory, které ovlivňují reprodukční úspěch šálivých orchidejí v souvislosti s jejich opylením. Reprodukční úspěch šálivé orchideje závisí převážně na hustotě květenství, době kvetení nebo na místě, kde se rostlina nachází. Tyto faktory následně ovlivňují opylovače, kteří jsou z převážné většiny zodpovědní za reprodukční úspěch orchideje. Specializované strategie šálivých orchidejí vedou ke snížení reprodukčního úspěchu jedince, ale malá hustota populace nebo nižší návštěvnost opylovačů na jednom květenství naopak vedou ke zvyšování reprodukčního úspěchu jedince šálivé orchideje. Šálivé orchideje nevyužívají strategii, která by byla jednoznačně nevýhodná, a tudíž je nepravděpodobné, že by v budoucnu mohlo dojít k vyhynutí orchideje kvůli její strategii opylení. Klíčová slova: Orchidaceae, opylování, strategie opylování, reprodukční úspěch, velikost květenství, šálivé orchideje
|
host ::
RSS.